INFEREDEN

Prispevek zaku ZvS Jindrichuv Hradec k predstaveni
MOZEK, EJ, MOZEK

Back

VELARIUM, Ceske Budejovice, 1994




ACHERONTIA
sv. 5


© VELARIUM, 1995
© NETOPYR, 1995
© Ondrej Dubensky, 1994
© Ivan Filo, 1994
© Michal Kreutzer, 1994
© Veronika Poslusna, 1994
© Radek Samko, 1994


Vydano ve spolupraci se skolnim nakladatelstvim NETOPYR, v roce 1995, jako 123. publikace a zaroven 5. svazek edice ACHERONTIA (SMRTIHLAV). 1. vydani. Vybor sestavil a doslov napsal Petr Kubes. Graficka uprava 1/2 OC. Osvit tiskovych predloh provedlo studio Karmasek, vytiskla tiskárna Edicniho strediska PF JU a o obalku knihy se postarala tiskárna Johanus.
Naklad: 250 vytisku
vel. 123 L
000 - 7 - 95


MICHAL KREUTZER U MORE


MICHAL SAMKO RADEK, KELY A STREJDA VANDAM


VERONIKA POSLUSNA MOJE ZVIRATKA


IVAN FILO PRAZDNINY


ONDREJ DUBENSKY UPIRI


DOSLOV

Predevsim blahopreji k rozhodnuti vydat literární dilka nekolika mych mentálne retardovanych sverencu. Soudim, ze je to chvalyhodny pocin v dobe, kdy jsme my, "zdrave myslici" lide, stále casteji a casteji nuceni zalapat po dechu pri pohledu na svet, ktery jsme svym dokonale fungujicim mozkem vytvorili. Obecnym rysem, charakterizujicim jednani a zivotni postoje mych zaku je to, ze nam na tenhle svet kaslou (chtel jsem pouzit tvrdsi vyraz). Jejich svet je, rekl bych, vice pohadkovy nez ten nas. Je tam zlo, dobro a nic mezi tim. A pokud jim tenhle svet neponicime necitlivymi zasahy zvenci, ziji v nem az do konce. V opacnem pripade se z pohadky stane horor.
Vetsina mych deti trpi (?) poruchami nekterych mozkovych center a jejich funkci, ale to jim nebrani v tom, aby se naucily cist, psat, pocitat, a mohou pracovat a plodit deti. Na tom se shodnou vsichni. Ja ale tvrdim (a ten nahore vi, ze netusim, kde se ve mne ta drzost bere), ze mohou i malovat krasne obrazy, psat literaturu nebo hrat divadlo. Da ale strasnou praci presvedcit je, ze i takova cinnost ma smysl. Je to mozná i tim, ze je svet kolem nich odmalicka ubezpecuje o tom, ze jsou hloupí.
Tyto texty vznikaly i s ilustracemi zhruba tri mesice. V nekterych pripadech jsem do textu ani v nejmensim nezasahoval, nekde jsem text vratil (i nekolikrat) s tim, ze to zatim na otisteni neni dobre. Nic vic. Zkratka jsem si s detmi hral na nakladatele a autory. A byl jsem tvrdy nakladatel. Vse, co zavanelo tim, ze to neni z jejich hlavy, jsem odmital. Nakonec pochopily o co mi jde a vysledky mate pred sebou.
Na zacatku jsem ti blahopral a na zaver podekuju. Dik za sebe a predevsim za ty prcky. Kdyz jsem jim vyprável, ze nektere jejich prace vyjdou v nakladatelstvi, ktere mozná zanikne (tak zle snad nebude - pozn. nakladatele), rozhodly se ze podniknou sber papiru a vytezek ti poslou, aby Velarium zachranily. Asi k tomu nedojde. Vdecnost je pro ne jen prchave pohnuti mysli, ale presto...

Díky