O rozpoznání hlasu světla.
Mé vnuknutí a můj hlas je jako dokonalá múza v nedokonalých štětcích a barvách, na nedokonalém plátně. Nemůžete mne zachytit a dát do slov nebo na plátno. Jsem příliš velký pro vaše plátna, dokonalá pravda nezachytitelná nedokonalými slovy. Má hudba je příliš krásná pro vaše nástroje.
Vy však stojíte na břehu mého oceánu a můžete zachytit moji vlnu, moji inspiraci. Na otevřenosti vašeho duchovního srdce záleží. Na otevřenosti vaší mysli vašemu srdci a na rozumu, aby se mysli podvolil. Aby můj hlas nebojoval s vašimi tužbami a strachem. Na tom všem záleží. Srdcem zkoumejte slova, která považujete za má a čistěte je jako vodu, která prochází vašimi továrnami, vaší necitlivostí, vaší klamnou touhou. Průzračnost vody rozpozná vaše srdce. Ani malíř si neříká: Co jsem namaloval, namaloval jsem, ale vrací se ke své inspiraci a čistí ji od toho, co k ní nepatří, aby byla co nejvěrnějším otiskem té, kterou zahlédl duchem.
Všechny tři oči své moudrosti mějte otevřeny. Tma použije váš rozum, vaše smysly a touhy, aby mou vlnu, můj hlas, poznamenala. Alespoň zrnko prachu touží vnést do světla. Neboť kam vnikne malá tma, tmě se daří. Nenávidí čisté myšlenky. Proto srdcem zkoumejte i myšlenky, které považujete za mé. Jak málo místa ve vašem rozumu stačí tmě, aby mou myšlenku oblékla do klamu. Neboť má myšlenka jde k vám, ale rozum je z hmoty. Nezkoumejte proto slova rozumem, ale srdce vás nezmýlí.
Slunce září na obloze plné mraků. Čistěte mé nebe od mraků, aby vám nezakryly slunce. Vždyť svítí-li slunce za mraky, je studené. A tak je někdy chápána má láska, jež ve skutečnosti hřeje a jasně září na vaši Zem. A pouze tam, kdy vám celé srdce řekne: Toto je pravda, tam věřte, i když rozum pochybuje. A řekne-li vám rozum: Toto je pravda, ale srdce pochybuje, tam pochybujte také. To vám dávám jako radu pro dobu, která přichází. Nejen lidé se čistí, ale i myšlenky. Neboť i člověk není nic jiného, než myšlenka. Kde je pramen moudrosti uzavřen a spí, člověk se trápí pro pravdu.
Ptá se: Je to pravda? Co je to?, ale poznat to nemůže. Já však dám tomu spícímu srdci probuzení a dám mu klíč. Modlete se proto za otevření srdcí. Srdce budou znát svou cestu, kde člověk bude zmaten.
Čistit pravdu je nemožné, čistit poznání nutné. Neříkám, že nesmíte přemýšlet nad věcmi, i rozum je mým darem. Ale poslední, kdo řekne ano - ne, ať je vaše srdce. Neboť cesta mysli vašeho ducha, prochází duší, srdcem a rozumem. Srdce ji může neslyšet a rozum může slyšené zakalit. Bdí-li však srdce nad rozumem, rozum se mu podvolí. Komu se srdce otevře, ten už nikdy nebude bloudit.