26

Nedělej

Kniha Nedělej je postavena na silných obrazových příbězích. Ilustrace je podřízena obsahu, který akcentuje jednotlivá témata v jejich groteskní i tragické podobě. Autorka Ester Tajrychová má široký záběr nejen výtvarný, ale i myšlenkový. Nabízí překvapivé souvislosti kontrastů a absurdit, soubor ilustrací mapujících lidskou hloupost, roztržitost, ale i veselá nedorozumění nebo nepozornost. Pravděpodobně neexistuje pro děti více motivační věta, než: NEDĚLEJ TO!

Rodiče sice své ratolesti úzkostlivě chrání před nepřízní osudu a hlídají, aby nestrkaly prstíky do zásuvek, nelehaly si doprostřed silnice nebo nejedly bláto, touto větou však často zbytečně odstartují touhu zkusit mnohá nebezpečenství. Na rozpálenou troubu dítě sáhne jen jednou a komentář rodičů k tomu nepotřebuje. U některých sympatickou zvědavost a touhu zkoumat svět zahubí systém školní výuky, společnost, tresty a hrozby. Jiní statečně vytrvají a toto životní nastavení jim zůstává. Často pak vyslovená pochybnost typu: „Že tam nedojedeš dřív než za hodinu?“, případně: „Ten benzín ti nevystačí!“ způsobí, že se mohou přetrhnout, aby dokázali, že DOJEDOU. Takové lidi pak často potkáváme s kanystrem v ruce na silnici. Potřeby mužů dokázat okolí, že to zvládnou, často využívají ve svůj prospěch manželky. Dobře kladené otázky, jako například: „Že neposekáš zahradu takhle tupou kosou?“ nebo nevěřícné: „Podle mě ten připečený pekáč už vydrhnout nepůjde,“ případně „Soused říkal, že i kdybys ten krb postavil, stejně by spadnul,“ motivují partnery k nevídaným činům. Ženy fungují více ve skupinách a hecují se navzájem, strkají si na hodině jógy nohu za hlavu, i když je sportovní oděv neuzpůsoben těmto výkonům a tělo pokynu nerozumí. Triumfují se bábovkou z rozemletých klobás, štrůdlem plněným mořskými plody a vychovanými dětmi, které po napomenutí přestanou izolepou lepit křečka ke stolu. Traduje se mnoho historek, ve kterých se lidé dopustili naprosto nepochopitelných činů, které ve výsledku dopadly buď nadmíru vesele, nebo tragicky.

Člověk by měl být rozumný a nedělat to, co se dělat nesmí… Jenže, co když to vyjde a budete mít úplně parádní fotku s hadem na hlavě, co když se divné houbičky v lese nejí, protože to ještě nikdo nezkusil, ale ve skutečnosti mají kouzelnou chuť? Co když vám žralok rozumí a jste naladěni na stejnou vlnu? Balanc na židli si vyzkoušel snad každý z nás, ověřit, jestli se vejde pěst do pusy, je oblíbená kratochvíle, která zpestřila nejeden mejdan, hlazení cizí kočky po zadních packách je vzpomínkou, která se zahojí docela rychle, zaručená tasemnicová dieta funguje, zůstává však veliké ALE… Spletité vztahy, dráždění fauny, cílená sebedestrukce, některé duševní pochody nemají racionální vysvětlení… nebo mají?

Ilustrace Ester Tajrychové se týkají dětí i dospělých. Jsou situace, které mohou mít pro člověka naprosto fatální dopad, a na ty autorka knihy, která má vytříbený smysl pro humor a je pro ni příznačná značná dávka sebeironie, upozorňuje. Její výjimečně originální vklad je ve schopnosti minimalistické ilustrace spojené s nadáním přesně pozorovat svět a reflektovat dnešní dobu pomocí leckdy křehkého mnohovrstevnatého sdělení, jímž poukazuje na absurditu lidského konání. Autorka se svým hrdinům v knize poťouchle nepošklebuje a nevysmívá, svými ilustracemi spíše laskavě varuje a nabádá k větší obezřetnosti. Kolem nás je tolik lákavých zákazů a věcí, které stojí za objevení! Co pěst do pusy, milý čtenáři, vešla se? Jestli jsi to ještě nezkusil, tak to rozhodně nedělej.

Kristina Fišerová